Ranní káva *me gusta.

Recenze na kavárny jsem si sice vysnila jako hlavní náplň svého psaní - ale vlastně je to děsná nuda, když tam sami nesedíte a necpete se, co? Chtěla bych tak být i trochu užitečná těm, co na povalování nemají věčně čas a peníze. Protože já vím, jak si doma udělat osobní kavárenský ráj. A svoje know-how ráda předám dál (spousta spokojených lidí se musí zamlouvat každému!).
Muffiny a cheesecaky však nechám na později - to nejpodstatnější je totiž dobrá káva!

Pokud nemáte Dolce Gusto (jakože já jo a hojně využívám, protože jsem lemra líná) či nějaký sofistikovaný kávovar za - s mým sockovstvím neslučitelnou - sumu, pak vám nejspíš na přípravu zbývá turek a instatní. No... Dobrá, s čerstvě umletými zrnky kvalitní kávy i ten český turek šmakuje, ale! pojďme objevit tajemství džezvy.

Džezva je podle wiki i reality kovová nádobka (často se zúženým hrdlem) s držadlem, se kterou si připravíte no.1 arabskou kávičku. V dnešní době už se dá najít skoro v každém hypermarketu (a Tchibu), ale já doporučuju projet i Aukro - můžete s trochou štěstí sehnat i výstavní kousek za pár (23,-!) korun.

To by bylo v čem. Teď: Co?... Kafe.
Vybrat si kafíčko s velkým Ká, to je kategorie sama pro sebe. Ve starším příspěvku jsem se zmiňovala o Dost Dobré Kavárně. Nedávno mi sem po půlročním čekání přivezli Cameroon, srdcovou záležitost. Měla-li jsem do té doby ráda jejich kávu... Tak jó, ráda ji mám stále, závislost je ukojena,... ale rozdíl se pozná.
Proto bych výběru zrnek věnovala pečlivou pozornost. Určitě stojí za to zkusit M&S kávy, i když s těmi zatím nemám zkušenosti (ale brzy si možná všimnete, že nadržuju všemu z M&S přímo maniakálně). Níže pak vidíte, že já použila Grešíka - byl to dárek, zrnka byla voňavá a nevysušená a chuť hodně kvalitní. Určitěi  zkuste hledat ve svém okolí přímo prodejnu čerstvé kávy. A hlavně to chce zkoušet; objevovat; a...

Namlít si sám! Vůně kafe je prostě nepřekonatelná. Spousta bytostných odpůrců kávy mi už potvrdilo, že chuť ne-e, ale za vůní by šli do propasti. A to pravé aroma se projeví i v čerstvosti namletí. Proto bych to možná i nadřadila kávě - klidně si připravte Standard, ale čerstvě umletý. (Zkoušela jsem ho na ochutnávce káv a sice mi kvůli kyselosti nechutnal, ale pro začátek, pozvolna, proč ne...)
Nemáte-li pak mlýnek a babičky už ho s proklínáním vyhodily před lety, opět nevidím problém sehnat. Popř. půjčit od zásobenějších babiček v okolí... :)

And now the fun!

Výše zmíněné potřeby. Kolumbijský Grešík a mé pýchy: Mamčin mlýnek a oldschool džezvička.

• Namelte kávu. Dle gusta a velikosti džezvy - já dřív maniakálně počítala zrnka (18 na presso), teď už to tam házím, jak mi ruka shrábne. Spíš víc, podporuju insomnii.
• Nasypte namletý zrnka do džezvy a zalijte vodou - já používám horkou z kohoutku. Ničemu to neškodí a je to rychleji (ranní spěchy, znáte to).
• Na nejmenší plotýnce to rozpalte, spíš na míň, a počkejte si. Po chvíli začne stoupat pěna, obrázek tu:

• Nechte ji vystoupat až po okraj a sundejte džezvu z plamene. Po klesnutí pěny dejte opět nad plamínek - teď už to půjde rychle. Nechte vystoupat (a klesnout) ještě dvakrát. - Už jsem narazila i na názory, že by se měla káva zpěnit jen dvakrát, ne třikrát, ale na to vám řeknu jen jedno: Zkuste si obojí. A pak dělejte chutnější verzi (jako já :)).
• Teď je vhodné nechat kafíčko tak minutuklidnědvě odstát, aby lógr pořádně klesnul. Nebo dělat frajera a nalít si to přes sítko, spěcháte-li. Ale my tu budeme dodržovat nějaké dekorum (echrm).

Lití kávy.

A ranní kafíčko je na světě! Me gusta. A dobrou chuť! (doporučeně podávat: s novinama a vodou).