14.11.12

Brno lajf vol. II

Jak se vlastně žije Brno z pohledu hnědouhelnýho, chemičkou poprášenýho povaleče? (promiň, Moste... Ne, vlastně ne.)

První nutno poznamenat, že jsem se přistěhovala do studentského pečícího bytu. Znáte story nebo jste přímo zažili nějaký studentský byt? Většinou se vám asi vybaví cca: bordel, víc lidí než je kapacita bytu, víc alkoholu než je kapacita lidí. Nás tu je sedm, na velikost bytu se počet ale takřka ztrácí (je to jeden z těch domů s pětimetrovými stropy i okny, pavlačí a nulovou šancí vytopit...); bordel tu je taky, ale hlavně v mé části pokoje a v kuchyni (mám na svědomí jen jedno z toho a hádejte, co si asi tak gastrosexuál pedantsky uklidí spíš...); a máme tu večně víc buchet, bábovek a koláčů, než je kapacita lidí. První ráno, co jsem se probudila a na stole byly dvě bábovky a buchta, jsem jen valila oči... Další den jsem pro jistotu upekla muffiny. Nemůžu si dovolit být pozadu!

Zleva: banánová, z prášku (spolubydla mužského pohlaví si to taky chtěl zkusit a každý musí nějak začít... překvapivě ušla), buchta s čokoládovými kousky a polevou. Snídaně je základ dne!

Jediný vlastní výtvor, který jsem prozíravě vyfotila... Broskvový koláč s bílou čokoládou k narozeninám spolubydly. V novém levném silikonovém obalu od M&S, který jsem tak dlouho sháněla na cheesecake! <3


U studentskýho stravování se ještě pozdržím. Opominu, že teď zkouším Dukanovu dietu - čistě protože už na mě leze stařecká demence, stihomansky kila navíc i touha po sbalení týpka, na kterého momentálně nemám (už tu moji teorii znáte... jedničky nerandí se čtyřkama a naopak). Ještě než mi hráblo, uměla jsem si to udělat hezký. A nemyslím namazat chleby...

... spíš mini-pizzičky s goudou, nivou, rajčaty a bazalkou. Na pizzu už jsem expert, protože miluju jednoduchost toho těsta a to, že si pak na to můžete naplácnout whatsoever.

A ty chleby, akorát efektivně nazdobený, opečený a s pressem v příliš velkým hrnku. Říkejme tomu styl, ne chudoba.


V rámci Týdne kávy jsem se byla mrknout na kávovou afterpárty v jednom klubu - což jsem asi psala, ale hodně příspěvků napíšu, a pak z neznámého popudu nevydám, takže nevím, co už se doneslo až k vašim zrakům. Nepobyla jsem tam sice dlouho, stihla jsem ale za pět korun vyhrát zkušební vzorek kávy z pražírny Gills a 15% slevu na nákup na jejich webu.
Co k té slasti dodat... Čerstvě upražený je prostě top a já byla high.
Kupon jsem využila hned po vyčerpání vlastních zásob zrnek. Trochu mě mrzí, že byl nutný nákup nad 100,- - velká balení nestíhám spotřebovat v čase, ve kterém jsou ještě zrnka dobrá a malá balení jsou moc levná - ale nakonec jsem to vyřešila koupí tří 50ti gramovek; po dvou Monsooned Malabar z jižní Indie a jedné Guatemaly.

Vyzvedávala jsem je v brněnské výdejně... Seriózně, být celý den zavřený v místnosti s pytly kávy, kde to voní neskutečným způsobem? Dream-job. Taky bych se usmívala, jako ten výdejní hoch... (i když on, chudák, už vypadal, že mu kofein nedovoluje se přestat smát)
Jo a ikea vanilková, samozřejmě.


Ale abych Brno jen nechválila. Hned v mé ulici lze nalézt krásné příklady panoptika (ne jen nejlepší brněnské kavárny, ehm). S touto honosnou cedulkou se dnes loučím a příště už vážně ta propagovaná kavárna Park Lane... Důkazního materiálu nasbíráno dost.

Polovičatosti nazdar! Taky tam rovnou mohli dát K...